Tepová frekvence: úvod do problematiky

02.04.2019 17:10

Tepová frekvence: úvod do problematiky

Většina z vás, začínajících triatlonistů už jistě používá, nebo si brzy pořídí takzvaný sporttester-zařízení pro měření tepové frekvence.

Kdysi této oblasti jasně dominovala finská firma Polar, dnes je asi jasnou jedničkou na trhu Garmin a vedle něj se „chytají“ jen značky s ANT+ technologií, případně bluetooth, které jsou včetně všech snímačů, čidel a doplňků s Garminem kompatibilní a dají se vzájemně kombinovat. Součástí dnešních moderních měřičů tepové frekvence je i GPS navigace a měření rychlosti a vzdálenosti, měření nadmořské výšky, teploty, kadence šlapání, výkonu a řady dalších veličin.

Měřiče tepové frekvence vlastně dnes slouží zároveň jako tréninkový deník a vyhodnocovací zařízení pro sportovní přípravu jako takovou. Programy jako Garmin connect dokáží nejen sumarizovat natrénované objemy v jednotlivých disciplínách a tréninkových pásmech, ale i porovnávat tréninky, nebo provádět řadu ortostatických a jim podobných testů. Ty nám následně napoví, jak dlouhý čas potřebujeme na regeneraci sil, nebo v jakém stadiu únavy se nacházíme. Mnozí triatlonisté se sporttestery už i plavou a více než tepovou frekvenci si měří odplavané bazény. Bez hodinek by čtyřstovku v bazéně ani nespočítali.

Na elektroniku zcela spoléhají a vůbec netuší, že hodinky při ztrátě signálu jednoduše vzdálenost dopočítají a ta neodpovídá realitě, nebo že ortostatické testy a jejich doporučený čas pro regeneraci ovlivňuje celá řada dalších faktorů atd. Je to proto, že v podstatě vůbec neznají základní pojmy a úskalí měření tepové frekvence. A proto je potřeba si je nastínit, abychom pochopili, o čem celá problematika je a jen se slepě neřídili údaji z hodinek nebo PC ze záznamu tréninkových aktivit. Čtení to bude pro mnohé možná nudné, ale poučné.

Činnost srdce je řízena a ovládána především vegetativním nervovým systémem, z čehož je jasné, že srdce bude citlivě reagovat na prakticky veškeré významnější změny v organismu. Nepůjde tedy jen o zvýšenou pohybovou aktivitu, jak se většina sportovců domnívá, ale také další se sportem na první pohled nesouvisející, nebo jen částečně související faktory jako momentální stav psychiky (nervozita, stres), zdravotní stav (začínající, nebo již probíhající nemoc), celkový stav organismu (akutní nebo dlouhodobá únava) apod.

Při pohybové aktivitě je to potom také celá řada dalších faktorů, na něž srdce citlivě reaguje. Jde například o teplotu a vlhkost vzduchu, nadmořskou výšku, stav energetických zásob (souvisí s únavou), stav trénovanosti, ale také třeba kadence šlapání u cyklistů. Pro nás z toho plyne, že všechny tyto vlivy musíme brát při řízení tréninku do jisté míry v potaz a vše posuzovat v souvislostech. Ze záznamů TF se dá, zvláště pokud je máme s čím porovnávat, doslova číst a na patřičné změny musíme být schopní zavčasu reagovat. A to jak na ty pozitivní (nárůst výkonnosti apod.), tak na ty „negativní“(kumulující se únava, přicházející nemoc apod.). O těchto „neobvyklých“ změnách TF ve stavu klidu, v průběhu tréninku, a bezprostředně po jeho skončení, které o něčem velmi důležitém vypovídají, najdete informace v jednom z následujících článků na těchto stránkách.

Jestliže nás v tréninku jako takovém zajímají především hodnoty TF na AEP, ANP a v maximu a od nich odvozená jednotlivá tréninková pásma, jsou při posuzování stavu organismu důležité tyto parametry:

Klidová TF

Nejnižších hodnot dosahuje během spánku a měříme ji po probuzení. Snižující se klidová TF ukazuje, dá se říci, na naši zlepšující se vytrvalost a trénovanost. U vytrvalců dosahují její hodnoty často i pod 40 tepů za minutu. Zvýšení klidové TF by pro nás mělo být signálem, že něco není zcela v pořádku. Běžně se tak stane po přesunu do vyšší nadmořské výšky (do doby, než nastane aklimatizace), po cestování a změnách časových pásem, někdy i po běžné změně prostředí, na něž jsme zvyklí, nebo jen nedostatkem spánku. Pokud ale nejde o žádnou z výše popsaných, nebo podobných příčin, může jít o zvyšující se únavu (následkem tréninku), nebo třeba přicházející nemoc. Ještě větší vypovídající hodnotu než samotná klidová TF má měření TF při některém z ortostatických testů. Ty už dnešní sportovci celkem hojně používají a jsou i součástí programů do PC k měřičům TF i součástí samotných měřičů.

Maximální TF

Nejvyšší hodnota TF, kterou jsme schopni při maximální zátěži dosáhnout. U mládeže nejsou ničím neobvyklým ani hodnoty přes 200 tepů za minutu, s přibývajícím věkem a vzrůstající vytrvalostí tato hodnota postupně klesá. Pro nás je v posuzování asi nejdůležitější, na jaké úrovni, ve vztahu k maximální TF, jsme schopni dlouhodobě udržet náš výkon a zda jsme vůbec schopni, vzhledem k aktuální únavě, přiblížit se při dané intenzitě této hodnotě. Nemožnost přiblížit se této hodnotě znamená přetrvávající dlouhodobou únavu, naopak přiblížení se při nižší intenzitě zátěže, než je u nás obvyklé, únavu krátkodobou.

TF bezprostředně po zátěži

Podle poklesu TF po skončení zátěže lze nejen posuzovat stav naší trénovanosti, ale také krásně rozpoznat kumulující se únavu. Rychlost poklesu samozřejmě nezávisí jen na stavu trénovanosti a únavy, ale také na intenzitě a délce zatížení. U tréninku úseků, nebo intervalů můžeme díky sledování poklesu TF nejen posoudit, kdy trénink ukončit, protože už by další zatěžování nemělo smysl a bylo spíše kontraproduktivní, ale také můžeme přímo řídit délku odpočinku mezi jednotlivými úseky, nebo jejich intenzitu. Možností je celá řada. Stejně tak je výborná možnost srovnání se stejnými, nebo podobnými tréninky z minulosti, předešlého období atd. Rychlý pokles TF po zatížení všeobecně hovoří o výborných regeneračních schopnostech organismu.

Variabilita TF

Srdce v klidu netepe, jak se většina domnívá, stále stejnou frekvencí. Vegetativní nervový systém, jenž určuje srdeční frekvenci, ji řídí (snižuje nebo zvyšuje) podle toho, zda převládá aktivní sympatikus, nebo naopak brzdící parasympatikus. Změna intervalů mezi jednotlivými srdečními stahy se nazývá variabilita srdeční frekvence. Vegetativním nervovým systémem je ovlivňováno nejen srdce, ale i další tělesné funkce, jako je třeba dýchání, tlak krve apod. Pro nás je podstatné, že variabilita srdeční frekvence u sportujícího člověka je mnohem vyšší než u nesportujícího. Naopak variabilita klesá se zvyšujícím se zatížením, s věkem, s vysokým psychickým zatížením a s únavou - při nedostatečné regeneraci. Krátkodobé změny variability SF jsou zcela běžné a normální. Snížení variability po dobu několika následných dní je naopak jasným znamením nedostatečné regenerace, kumulující se únavy a přetížení. Pokud tento parametr neakceptujete a v tréninku nepolevíte, dojde s největší pravděpodobností k přetrénování. Dnešní měřiče TF už umějí variabilitu TF měřit a vyhodnotit, což může především vrcholovým sportovcům, ale nejen jim, jasně napovědět, kdy je potřeba v přípravě polevit.

MM


Partneři

    

                         Partneři     

                       


           


O nás

MŮJTR1ATLON je oficiální projekt České triatlonové asociace, který otevírá brány pro nové zájemce o triatlon. Zkuste si letos svůj první aquatlon, duatlon nebo triatlon, ať už ve štafetě nebo na vlastní pěst. Zažijte novou dávku adrenalinu, vyberte si některý z našich doporučených závodů a dejte si svůj první závod jako novou výzvu pro letošní rok.

Novinky e-mailem

Novinky e-mailem
           

Nahoru ↑

© 2019, Česká triatlonová asociace – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing